Dá se dinosaurus naklonovat?
Ne, T. rexe dnes naklonovat neumíme. Potřebovali bychom dobře zachovalou DNA použitelnou ke klonování, a takovou se u neptačích dinosaurů zatím najít nepodařilo. Fosilie nám ukážou, jak bylo jejich tělo postavené, ale celý genetický návod v nich není. Nepomohli ani komáři v jantaru. Živé dinosaury přesto můžeš pozorovat každý den – jsou to ptáci.
Kosti máme, stavební návod chybí
Když kost zkamení, minerály můžou vyplnit její póry nebo nahradit část původní hmoty. Tvar kosti se tak může uchovat, jenže genetická informace tím zachovaná není.
DNA je křehká molekula a časem se rozpadá. Od vyhynutí neptačích dinosaurů uběhlo asi 66 milionů let a u tyranosaura ani u nikoho jiného z nich se zatím nenašla DNA, se kterou by se dalo klonovat.
Komár v jantaru je kouzelná filmová pohádka
Ve filmu komár nasaje dinosauří krev, uvízne v pryskyřici na stromě, vědci po milionech let odeberou vzorek a postaví celý park. Ve skutečnosti to tak nefunguje.
Jantar dokáže hmyz nádherně uchovat. Jenže je to pryskyřice, ne mrazák na krev. Vědci v pravěkých komárech dinosauří DNA usilovně hledali, ale nenašli nic použitelného. Občas objevili moderní bakterie, které se tam dostaly později. Z nich T. rexe nepostavíš.
Z drobků krále ještěrů nesložíš
V mimořádně zachovalých kostech vědci občas najdou stopy bílkovin nebo kousky molekul. Jenže to není kuchařka s názvem „Sestav si T. rexe“. Je to potrhaný útržek stránky, ze které déšť dávno smyl písmena.
Ve filmu díry zalepili DNA dnešních žab. Funguje to ale jen ve scénáři: žabí DNA chybějící kusy tyranosaura nenahradí a naklonovat ho s ní nejde.
Ptáci se nemuseli vracet – oni nikdy neodešli
Aby dinosauři znovu chodili po světě, žádné klonování nepotřebujeme. Obyčejný vrabec na římse do jejich rodiny patří, víc o tom najdeš v průvodci o ptácích.
Archaeopteryx z naší karty, ten půlmetrový z jury, tvoří krásný most od dravého dinosaura k ptákům. Tenhle příběh už dávno proběhl a T. rexe z něj zpátky neslepíš.
Co dělat místo stavění jurského parku
Zajdi se podívat na skutečné kosti do muzea nebo porovnávej karty u nás na webu. Kresli dinosaury poctivě: T. rexe se šupinami a velociraptora velkého jako krocan. A zahraj si náš kvíz!
Filmy klidně měj rád dál. Jen nezapomeň, že scéna s raptory v kuchyni je filmová hra, kdežto fosilie v muzeu je kus skutečné historie naší planety.
Na co se děti ptají
- Dá se dinosaurus doopravdy naklonovat?
- Dnes neptačího dinosaura naklonovat neumíme. Dosud se nenašla jeho DNA vhodná ke klonování, a to ani v hmyzu zachovaném v jantaru.
- A co kdyby našli naprosto dokonalou kost?
- Kost může mít výborně zachovalý tvar, aniž by obsahovala DNA vhodnou ke klonování. Taková DNA se u neptačích dinosaurů dosud nenašla.
- Proč to tedy ve filmu tak snadno vyšlo?
- Protože jde o filmový příběh. Autor potřeboval napínavý park, ne přednášku z biochemie.
- A co mamut? Ten naklonovat půjde?
- Mamuti žili mnohem později a jejich těla leží ve věčně zmrzlé půdě. To je jiný vědecký oříšek, ale T. rex to pořád není. O mamutech navíc nepíšeme.
- Ptáci jsou přece dinosauři. To se jako návrat nepočítá?
- Počítá, a je to ještě lepší než klonování. Těch 66 milionů let od katastrofy zvládli úplně sami přirozeným vývojem.
- Proč se tedy paleontologové pořád pídí po starých kostech?
- Abychom pochopili, jak kdysi žili. Zkamenělá kost nám prozradí tvar a velikost, ale tajné heslo pro „znovuzrození T. rexe“ v ní nenajdeme.
Co si zapamatovat
- Když kreslíš filmovou laboratoř s dinosaury, připiš si: „jen ve filmu, ne v muzeu“.
- Jantar s komárem je nádherný kámen, ne nedobytný trezor plný dinosauří krve.
- Chceš vidět živého dinosaura na vlastní oči? Podívej se z okna na holuba. Je to opravdovější než celý filmový park.