Jak vzniká zkamenělina
Zkamenělina neboli fosilie je zachovaný pozůstatek nebo stopa dávného života, třeba kost, schránka, otisk listu nebo stopa v bahně. Často to začíná tím, že pozůstatky rychle zasype písek či bahno a ochrání je. Voda do nich pak může přinášet minerály, které vyplní póry v kostech nebo nahradí část původní hmoty. Ne každá fosilie ale vzniká stejně a ne každá je kost úplně proměněná v kámen.
Nejdřív konec, pak závod s časem
Zvíře uhyne – u řeky, v poušti nebo na dně mělkého moře. Maso a kůže se rozpadnou bleskově, pokud je dřív nesežerou mrchožrouti. Zůstanou jen tvrdé části: kosti, zuby nebo skořápky.
Co leží venku, to postupně rozloží počasí, někde rychleji, jinde pomaleji. Mnohem větší šanci mají pozůstatky, které brzy zasype písek, jíl, bahno nebo sopečný popel. Teprve pod takovou peřinou může začít zkamenění.
Jak minerály pomáhají uchovat kosti
Na zasypané pozůstatky se pak ukládají další a další vrstvy a ty se časem můžou změnit v pevnou horninu. Podzemní voda mezitím prosakuje póry v kostech a nese s sebou rozpuštěné minerály.
Minerály se usadí v pórech, nebo nahradí část původní hmoty. Jindy se pozůstatek úplně rozpustí a v hornině po něm zůstane dutina; když ji později vyplní usazenina nebo minerály, vznikne odlitek. Podle váhy nebo zvuku kamene ale fosilii nepoznáš.
Nezkameňují jen kosti
Zkamenět může mnohem víc věcí než jen kostra. Třeba stopy: dinosaurus šlápl do bahna, stopa uschla, písek ji zakryl – a otisk se proměnil v kámen. Stejně tak trus nebo celá snůška vajec.
Maiasaura na naší kartě měřila devět metrů a vážila kolem tří tun. Žila v křídě před 80 až 75 miliony let a našli ji přímo u hnízd s mláďaty a skořápkami. I to jsou fosilie, jen místo o kostech vyprávějí o domově a rodině.
Archaeopteryx zase otiskl svá jemná pírka do tenkého vápence. Bez téhle kamenné desky bychom jeho křídla nikdy nespatřili.
Proč je nález zkameněliny taková vzácnost
Aby vznikla fosilie, musí vyjít spousta náhod naráz: rychlé zasypání, voda se správnými minerály, vrstvu nesmí nic smýt a po milionech let musí pohyb země vynést horninu na povrch, kde si jí všimne člověk. Skoro všichni dinosauři zmizeli beze stopy.
Každá zachovalá kostra je proto obrovský svátek. A postavit celý park z komára v jantaru? Jantar uchovává věci úplně jinak – o tom píšeme v průvodci o klonování.
Kde hledat, i když nejsi vystudovaný vědec
Zkameněliny se schovávají ve vrstevnatých usazených horninách – v pískovci, vápenci nebo jílovité břidlici. V žule je nenajdeš. Vrstevnatý břeh řeky na výletě ti dá mnohem větší šanci než hladká skála.
Na webu pak porovnej kartu maiasaury s kartou archaeopteryxe. U jedné uvidíš hnízda, u druhého pero v kameni – každý se stal zkamenělinou úplně jinak.
Na co se děti ptají
- Jak přesně vzniká zkamenělina?
- Pozůstatky nejdřív zasype písek nebo bahno a voda do kostí pak zanáší minerály. Ty můžou vyplnit póry nebo nahradit část původní hmoty. Otisky a stopy vznikají trochu jinak.
- Je každá prastará kost zkamenělina?
- Není. Za fosilii se považuje pozůstatek nebo stopa života z geologické minulosti – a nemusí být ani úplně nahrazená minerály.
- Proč se dochovalo tak málo fosilií?
- Většina těl se rozloží nebo je něco zničí. Aby se zachovala na dlouho, musí se sejít příznivé podmínky; často pomůže, když je rychle zasypou usazeniny.
- Jsou otisky stop taky zkameněliny?
- Ano, říká se jim zkamenělé stopy života. Patří sem otisky nohou, snůšky vajec maiasaury i zkamenělý trus.
- Můžu zkamenělinu najít na výletě i já?
- Někdy ano, hlavně v oblastech s vápencem nebo jílovitou břidlicí. V chráněných rezervacích se ale nic sbírat nesmí. Pokud na něco narazíš, ukaž to dospělým.
- Je komár v jantaru taky dinosauří zkamenělina?
- Jantar uchovává hmyz jinak: je to pryskyřice, ne minerál v kosti. Dinosauří krev s funkční DNA v něm nenajdeš – o tom píšeme v průvodci o klonování.
Co si zapamatovat
- Zkamenělá kost bývá prosycená minerály. Jen podle toho, kolik váží nebo jak zní, ji ale nepoznáš.
- Když kreslíš fosilii, nakresli nad ní vrstvy písku, ne jen „kost v hlíně“.
- Zkamenět může leccos: u maiasaury to byla hnízda, u archaeopteryxe pírko v kamenné desce.